Veďte si tréninkový deník

Každý běžec, který se aspoň trochu zajímá o svou výkonnost, by si měl vést tréninkový deník. Nemáte-li geniální paměť, oceníte záznamy o tom, kolik jste zaběhli, dřív než vám to vypadne z hlavy. Časem vám tréninkový deník odhalí trendy, které mohou sloužit jako návod k budoucím rozhodnutím, například kolik dní vám trvá zotavení z náročného tréninku, nebo které tréninkové jednotky pravidelně vedou k bolesti některé části těla. Záznamy jsou také dobré jako připomínka, jak jste trénovali před dosažením určitého výkonu. Poskytnou vám objektivní informace o tom, co jste potřebovali udělat, abyste dosáhli určité úrovně a také pohled na to, jak na to navázat.

Do tréninkového deníku si zapisujte všechny detaily z běhu, které jsou pro vás potřebné, abyste mohli z těchto záznamů vytěžit při analýze co nejvíce. Kromě vzdálenosti nebo trvání běhu to může být například typ trati, počasí, čas, co jiného se stalo ve vašem životě atd. Já třeba k základním údajům vždy připojuji poznámku, čím se běh lišil od ostatních. Měl hodně klesání? To stojí za zaznamenání, protože když mě za dva dny budou bolet stehna, mám pro to jasné vysvětlení. Bylo během dlouhého běhu velmi teplo a v dalších dnech jsem si naložil stejnou porci jako obyčejně? Za několik týdnů budu mít vysvětlení, proč se cítím bez energie. Byl minulý týden v práci blázinec? Špatně jsem spal? Běžel jsem s Jirkou a tedy rychleji než obvykle? Cokoliv, co může mít vliv na další běhy, stojí za zaznamenání.

Veďte si záznamy pravidelně. Aby byl tréninkový deník užitečný, měli byste si ho vést aspoň několikrát do týdne.

Nechte přístroje na své místě. Špičkoví běžci, kteří se příliš spoléhají na přístroje typu GPS, jsou výjimkou. Většina z nich má své tratě, určí si jejich délku a je to. Důvěřují svému běhu natolik, že nepotřebují stálou zpětnou vazbu z Garminu nebo podobného přístroje. Vědí, že to, na čem při běhu opravdu záleží, je dosáhnout určitou úroveň námahy v průběhu určitého času. většinou se proto opírají o signály těla, nikoliv potenciálně chybné přístroje na zápěstí. Samozřejmě, občas může být pěkné přesně vědět, jak daleko jste zaběhli a jakým tempem. GPS je skvělý nástroj, když absolvujete dlouhý běh, při kterém má být několik posledních kilometrů v soutěžním maratonském tempu. Je to hodnotná zpětná vazba o pokroku směrem ke specifickému cíli, který je kombinací času a vzdálenosti.

Mnoho běžců se však příliš spoléhá na měřící přístroje při běžných bězích, kdy není podstatné dosáhnout specifické kombinace času a vzdálenosti. Běh je pro ně úspěšný jen tehdy, když přístroj vychrlí správná čísla. Opět je třeba zdůraznit, že kilometr pro lidské tělo nic neznamená. Vnucujete svému tělu umělou definici úspěchu tím, že necháte přístroj který hovoří jen s pomocí čísel, aby řekl, zda byl váš běh úspěšný. Naučte se rozlišovat mezi informacemi o běhu, které mají význam, a těmi které jsou samoúčelné. Naučte se vnímat signály těla o skutečné úrovni námahy a nechte se jimi vést.

Komentáře